Syndrom polycystických vaječníků (PCOS)

Neplodnost ženy může mít řadu různých příčin. Mezi ty nejznámější však patří takzvaný syndrom polycystických vaječníků neboli PCOS. Jde o skutečně rozšířený fenomén, který by neměl být podceňován. Některé studie uvádějí, že v nějaké formě je tímto syndromem postiženo až 10 % všech žen, byť zdaleka ne u všech je diagnostikován.

Co to znamená?

Ačkoliv by název syndromu mohl napovídat, že povrch vaječníku bude pokryt cystami, není tomu tak. I v případě polycystických ovarií je povrch vaječníku hladký, ovšem četné cysty se nacházejí uvnitř kůry vaječníku a měří přibližně 5 až 8 milimetrů.

Tyto cysty mohou vést k nemožnosti přirozeně otěhotnět. Dojde totiž k poruše až absenci ovulace, což znamená, že se vajíčka neuvolňují a nemohou se tak spojit se spermiemi.

Jak se PCOS projevuje?

Syndrom polycystických ovarií často nemá žádné viditelné projevy. Obvykle se však ozývá tímto způsobem:

  • Nepřítomná nebo nepravidelná menstruace.
  • Agresivní akné.
  • Vypadávání vlasů.
  • Nadměrné ochlupení na obličeji a těle.
  • Vyšší tělesná hmotnost.

Pokud jde o poslední z bodů, skutečně se lze často setkat s tím, že ženy trpící PCOS mají také nadváhu. Ovšem není to zdaleka pravidlem. Některé ženy s tímto syndromem mají naopak zase podváhu.

Co polycystické vaječníky způsobuje?

Ačkoliv je syndrom polycystických vaječníků velmi dobře prozkoumán a daří se ho spolehlivě diagnostikovat, není možné s určitostí říct, co přesně ho způsobuje. Lékaři se v poslední době přiklánějí k názoru, že PCOS souvisí s nadměrnou produkcí androgenů, tedy mužských pohlavních hormonů, případně zvýšenou přítomností těchto hormonů ve vaječnících. Hovoří se ale také o tom, že svou roli hraje zvýšená produkce inzulinu, případně jeho dysfunkce.

Diagnostika

Syndrom PCO lze v dnešní době poměrně dobře diagnostikovat. Základním vyšetřením je ultrazvuk, který potvrdí nález řady drobných váčků v kůře vaječníků. Doplňkovým vyšetřením je hormonální profil, kdy je syndrom možné potvrdit na základě zvýšené hladiny luteinizačního hormonu (LH) a anti-mulleriánského hormonu (AMH).

Léčba polycystických vaječníků

Ženy s polycystickými vaječníky mají situaci pochopitelně ztíženou, ale nemusí se obávat, že by vůbec nemohly mít děti. K dispozici je několik metod léčby, přičemž jejich cílem je vyvolat to, k čemu přirozeně nedochází, tedy ovulaci. Začít je možné s podáváním tablet s clomifenem citrátem, a pokud to nezabere, přejít na injekční aplikaci FSH, tedy folikulostimulačního hormonu. V tomto případě však musí lékař důkladně sledovat reakci vaječníků, protože ta může být nadměrná, což by vedlo k dozrání většího počtu vajíček a výrazně zvýšili pravděpodobnost vícečetného těhotenství.

Pokud medikamentózní léčba nepřináší kýžené výsledky, lze se uchýlit k chirurgickému zákroku na vaječnících, kdy se zčásti odstraňuje kůra vaječníku.

Pakliže žena zrovna neplánuje početí, je dobré přesto mít syndrom pod kontrolou a zajistit tak pokud možno pravidelný cyklus a odbourání kosmetických potíží. K tomu nejlépe slouží hormonální antikoncepce, jež ovlivňuje androgeny. Případně je možné využít také antiandrogeny, například cyproteron acetát.

Mezi léčbu syndromu polycystických ovarií je řazena také metoda IVF, tedy mimotělní oplodnění. Zde však více než o léčbu jako takovou jde o obcházení problému a zajištění těhotenství. Tento způsob je každopádně velmi účinný a navíc umožňuje spolehlivý transfer jednoho embrya, což výrazně snižuje pravděpodobnost vícečetného těhotenství.

Zdroje:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *