Kliniky asistované reprodukce si z poskytování svých služeb udělaly skvělý byznys. Žádají po pacientech peníze za zbytečné drahé příplatky. Tvrdí to profesor reprodukční medicíny Christopher Barratt, který působí na University of Dundee. Tuto tezi přednesl ve svém příspěvku v rámci konference Reality Check: A Realisticky Look at Assisted Reproduction. Barratt se konkrétně zaobíral specifickou metodou ICSI a odpovídal na otázku, zda náhodou není nadužívaná.

ICSI může pomoct, ale ne vždy

Metoda ICSI (intracytoplazmatická injekce spermií) má být pomocníkem párům, kteří mají problémy s početím kvůli některému z faktorů mužské neplodnosti, jejichž výsledkem je špatná kvalita spermií. Nedochází tak ke klasickému umělému oplodnění IVF v Petriho misce, kdy některá ze spermií sama pronikne do vajíčka, ale spermie je injekcí do vajíčka přímo vstříknuta. Tento způsob je ale ryze příplatkový a není hrazen z prostředků veřejného pojištění. V České republice se za ICSI obvykle připlácí od 10 do 15 tisíc korun, v závislosti na zvoleném centru asistované reprodukce.

Podle profesora Barratta však bohužel dochází k nepříliš pozitivnímu využívání metody ICSI, kdy ji řada klinik předepisuje pacientům, pro které není vhodná, respektive kterým nepřinese žádný dodatečný efekt. Tedy zejména těm, jejichž kvalita spermií je v pořádku a pro úspěšný pokus by postačovalo klasické IVF, tedy in-vitro fertilizace.

Obrovský byznys

Údaje profesora Barratta se vztahují na Velkou Británii. Zde je celých 50 % umělých oplodnění podpořeno metodou ICSI. Přitom jen 30 až 35 % umělých oplodnění je zapříčiněno mužským faktorem neplodnosti. To znamená, že u zbytku je ICSI vykonáno nadbytečně.

“Otázkou je, proč tu máme velké procento lidí podstupujících ICSI, když tu nehraje roli mužská neplodnost? Když to nepřináší žádný efekt, mohou být důvodem jen peníze. Zkrátka platíte o 1300 liber navíc,” vysvětlil Barratt svůj pohled v rámci britského kontextu.

Vědec ovšem dobře ví, že toto se neděje jen ve Velké Británii, ale po celé Evropě. Zisk reprodukčních klinik z předepisování ICSI vyčíslil na 50 milionů EUR, tedy přibližně 1,3 miliardy korun. Česká republika přitom není výjimkou – počty umělých oplodnění využívajících metodu ICSI zde neustále stoupají. Praxe je taková, že lékaři se s pacienty příliš nebaví a své doporučení jim jednoduše napíšou a příliš nevysvětlí. Pár toužící po dítěti pak obvykle nikterak nediskutuje, protože logicky lékaři důvěřuje.

ICSI může šance naopak snížit

Aby toho nebylo málo, poslední výzkum provedený v melbournské nemocnici Royal Women’s Hospital ukazuje, že použití metody ICSI u párů, které mají standardní parametry spermií snižuje šance na úspěch celého umělého oplodnění.

Výzkum ukázal, že míra úspěšnosti v dosažení těhotenství u párů se zdravými spermiemi využívajících ICSI dosáhla 16,08 %, zatímco v případně klasického IVF se vyšplhala až na 23,06 %. Také šance na narození zdravého potomka se při využití ICSI snížila ze 17,22 na 13,2 %. Ostatně, na snižující se úspěšnost ICSI jsme poukázali už dříve.

Doporučení

Naše zkušenosti bohužel závěry Chrise Barratta a dalších výzkumníků potvrzují. Mnoho tuzemských klinik je orientováno převážně na zisk a snaží se ho logicky maximalizovat. A to i na úkor toho, co je nejlepší pro pacienty. Nejde přitom jen o ICSI. Často dochází k doporučování dalších metod, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, typicky Embryoglue, jež nemá příliš prokazatelný efekt a jež stojí další tisíce navíc.

Neříkáme, že na reprodukčních klinikách stále nepracují skvělí lékaři, kteří se snaží především pomáhat. Stoprocentně spolehnout se na to ale již nejde, a proto je třeba být na pozoru a nebát se zeptat, případně požádat o druhý názor, takzvaný “second opinion”.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *